Českomoravská vrchovina - Sázava
V noci nepršelo, ale byla zima, ráno bylo pošmourné. Balíme a jedeme se nasnídat do první vesnice – Zvole. Protože nemáme podrobnou mapu necháváme si od domorodců poradit, jak se nejlépe dostat do Žďáru nad Sázavou. Na lístečku mám tedy napsány následující dědiny: Račice – Dlouhé – Nová Ves – Petrovice – Slavkovice – Veselíčko – Mělkovice. Všechny vesnice měly jedno společné – zavřené hospody – jedeme-li nahoru a dolů stále nás provází žízeň.
Po příjezdu do města Žďár nad Sázavou chrstneme do sebe pivo, kvapem nasedáme do rychlíku a jsme rádi, že ujíždíme špatnému počasí. Vlak nás vezl podél kalné Sázavy přes Havlíčkův Brod do Světlé. Zde vystupujeme a tato oblast se jmenuje Střední Posázaví.
Podél řeky se nedalo jet, jak jsme si původně mysleli. Znovu jsme museli do kopců a k řece, kde jsme se dostali prudkým spádem až v campu ve Stvořidlech.
(autor Josef Krkošek Morava, Sebrané spisy)