Cykloputování

Z Hané jsme se k pohoří Javorníků přiblížili vlakem s dvojím přestupováním. První bylo v Hranicích, druhé ve Vsetíně. Železniční trať ze Vsetína do Velkých Karlovic byla postavena zásluhou Šalamouna Reicha v roce 1908. Tomuto muži patřili sklárny v Karolince i ve Velkých Karlovicích, kde byla i konečná zastávka.

Po ujetí 101 km vlakem doplňujeme v obchodě potraviny a chlastáme lahvové pivo. Obloha je zatažená, ale my věříme, že než se dostaneme nahoru počasí se zlepší. Nejsnazší výstup na nejvyšší vrchol Velkého Javorníku je přes sedlo Na Kasárni. Až sem nás dovedla pěkná asfaltová cesta. Když jsme opouštěli tuto rekreační oblast a napojovali se na červenou hřebenovou značku, váleli se kolem nás mraky a v košili s krátkým rukávem nám byla úplná zima.

V oblasti Velkého Javorníku začíná pásmo svahů bohatých na borůvky, které se souvisle táhne až po Malý Javorník. Naštěstí se počasí přece jen trochu vybralo a s ním i viditelnost. Široká hřebenová cesta pokryta převážně měkkým travnatým porostem nás vede z Velkého Javorníku (1071 m), který se nachází na slovenské straně na Ztracenec (1055 m), kde stojí památník padlých příslušníků československé armády, kteří  v květnu roku 1945 osvobozovali Velké Karlovice.

Následuje nejvyšší vrchol Javorníků na české straně Malý Javorník (1019 m). Asi po čtvrt hodině se prudkým klesáním dostáváme do Frňovského sedla (956 m) a odtud pod vrchol Stolečný (1025 m). Smrkový les se zde střídá se smíšeným nižším porostem a mýtinami.

Po ujetí 23 km se ve 13 hodin zastavujeme k obědu na horské chatě Portáš (975 m). Obsluhující personál vyhovuje našemu přání a nosí jídlo a pití ke skrovnému leč stylově krásnému posedu s vyhlídkou na Vsácký Cáb. K obědu je kyselica a halušky z brynzou. Chata se mění v kolibu, na stráni pasu přimyšlené ovečky, jsem tady už půl roku sám, vžívám se do toho tak, že mě i ty halušky lezou sakra krkem.

Nasedáme na kolo a projíždíme hlubokým sedlem plným rekreačních chat a po dvou kilometrech zastavujeme u další chaty Kohútka. Zde si aby se neřeklo, dáváme třetinku drahého budějovického budvaru a pokračujeme po úzkém chodníku obklopeným z obou stran vysokým lesem až na Kyčeru (910 m). Cestička se dále ještě více zužuje a navíc zarůstá malením a kopřivami, takže aniž bychom věděli projeli jsme Krkostěnou (860 m) a při sestupu na Papajské sedlo (690 m) jsme nestačili za chůze brzdit kola. Tady jsme po 31 km opustili Javorníky a starou obchodní cestou spojující horní Uhry s Moravou jsme dojeli do Huslenek a poté údolím Vsetínské Bečvy do Vsetína. Nástupem v 17,20 hod. do vlaku náš výlet skončil.