Cykloputování

Ráno jsme se probudili pod sv. Trojící, tak se místo, kde jsme nocovali jmenovalo, sbalili jsme se a vydali se dál napříč Moravou. Bez snídaně, protože kromě kapky rumu jsme zhola nic k jídlu ani k pití neměli.

Záhy jsme se ocitli před poutním kostelíkem sv. Trojice (862 m ). Toto místo bylo zároveň křižovatkou několika cest, vybral jsem tu nejpěknější a jeli jsme lesem 10 km z kopce.

Přijeli jsme do vsi, zastavili před konzumem a zatím co Svatka nakupovala, zeptal jsem se domorodců jakže se obec jmenuje, a pak si to místo našel na mapě. Byli jsme v Raškově (480 m). Po snídani jedeme stále dolů na Hanou projíždíme Bohdíkov a napojujeme se na frekventovanou silnici a divočina byla rázem pryč.

V Hrabenově odbočuji ze silnice vlevo a jedeme do kopce, to jsem si jenom spletl směr, ale vracet se na hlavní silnici se mi nechtělo a tak na Bludov, kde máme namířeno jedeme přes kopec špatnou lesní cestou, místo toho abychom ho po státní silnici pohodlně objeli. A divočina začíná znovu - ze strany zbytku výpravy. Co já musel vyslechnout o zbytečnosti mého počínáni, nemůžu z tohoto místa publikovat.

Projeli jsme křížovou cestu nad Bludovem (505 m) a Vlčí Důl (320 m) než jsme se dostali do Bludova. Název obce přece jen o něčem vypovídá. Až v Postřelmově (298 m) byla konečně zastávka na pivo. Bylo poledne a slunko pralo jako hrom a cesta domů daleká. Z Postřelmova jsme ve 13 hod dojeli na Úsov (300 m) a zde jsme obědvali.

Z Úsova sjíždíme do povodí řeky Moravy, kde začíná absolutní hanácká rovina, lužní les nás částečně chrání před tropickým sluncem, vydat se jinou cestou tak domů kvůli horku nedojedeme. Cesta lesem je rovná dlouhá a nudná. Stejný les máme v okolí Troubek.

V Litovli zastavujeme u hospody s nadějným názvem Modrá Hvězda. Marná sláva pivo už nás neosvěží ani nepovzbudí. Pokračujeme rozpálení dál lesní cestou, nemluvíme nezpíváme jenom šlapeme, protože nám stejně nic jiného nezbývá. Poblíž Nákla se konečně objevilo místo u Mlýnského potoka vhodné ke koupání, vletěl jsem do vody a dobrých deset minut trvalo, než jsem začal mít pocit chladu. To bylo 17 hodin.

Kolem 18. hodiny jsme projeli Hanáckou metropolí Olomoucí, na jejímž konci jsme dali pivo, byl podvečer a situace se začínala zlepšovat. Máme najeto 94 km a od domova nás dělí už jen 26 km. Začínám se opět kochat pohledem na šíroširé lány obilí, radost mi udělal i pohled na vzdálený poutní kostel Očištění panny Marie z r. 1734 v Dubu na Moravě i na spanilou věž v Tovačově.